Republika Tatarstán (Tatarstan respublikası)
rozloha: 68 000 km2
populace: 3 786 488 (r. 2010)
etnické složení: Tataři (53,2 %), Rusové (39,7 %), Čuvaši (3,1 %)
hlavní město: Qazan (Kazaň)
další města: Tübən Kama (Nižněkamsk), Əlmət (Almeťjevsk), Çallı (Naberežnyje Čelny), Çistay (Čistopol), Alabuğa (Jelabuga), Bөgelmə (Bugulma)
časové pásmo: CET +2
geografická poloha: ve Východoevropské nížině na soutoku řek Idel (Volha) a Kama
Tatarstán v Evropě – Kazaň je od Prahy vzdálena asi 2390 km.
Tatarstán se nachází ve východní Evropě na soutoku řek Volhy a Kamy. Rozkládá se na území o rozloze Nizozemska a Belgie dohromady.
Úředními jazyky jsou tatarština a ruština. Hlavním městem je Kazaň, která má 1 216 965 obyvatel (r. 2016), což je přibližně stejně jako Praha.
Většinovým národem jsou Tataři, kteří tvoří polovinu populace, druhým největším etnikem jsou Rusové. Ti převažují především ve městech, Tataři tvoří většinu ve venkovských oblastech. V zemi žije množství dalších národů – Čuvaši, Mordvinci, Udmurti, Marijci, Baškirové, Ukrajinci a další.
Politické uspořádání
Röstäm Minnechanov
Tatarstán je republikou v čele s prezidentem. Tím současným je od roku 2010 Röstäm Minnechanov. Prvním byl v letech 1991–2010 Mintimer Šäjmijev. Prezidentovi patří výkonná moc, mocí zákonodárnou disponuje parlament, takzvaná Nejvyšší rada.
De iure je Tatarstán nezávislým státem, jenž stejně jako Čečensko v roce 1992 odmítl podepsat svazovou smlouvu s Ruskou federací. Na rozdíl od chudého Čečenska, jehož odpor Moskva zlomila vojenskou agresí, Tatarstán čerpá svůj politický potenciál z pozice ekonomicky nejvýznamnější republiky někdejší RSFSR a reprezentanta jejího druhého největšího národa (nutno také poznamenat, že Tatarstán patřil mezi nejaktivnější odpůrce války v Čečensku a zasazoval se za výlučně mírové řešení). Proto byla Moskva nucena tatarskou suverenitu tolerovat a teprve roku 1994 podepsali prezidenti Šäjmijev a Jelcin dohodu o rozdělení kompetencí mezi Kazaní a Moskvou. Centralizační úsilí prezidenta Putina však vede k postupnému omezování tatarské svrchovanosti.
Ekonomika a průmysl
Mi-17 – tento multifunkční vrtulník je ve výbavě více než dvaceti armád světa.
Tatarstán je bez nadsázky nejbohatší republikou Ruské federace. Životní úroveň je zde zhruba čtyřikrát vyšší než je ruský průměr.
Kromě kvalitní dopravní infrastruktury země disponuje mnoha klíčovými průmyslovými odvětvími – petrochemií, strojírenstvím, automobilovým i leteckým průmyslem.
V Naberežných Čelnech se vyrábějí nákladní automobily Kamaz (firemní slogan No roads? No problem!), v Kazani zas civilní letadla Tupolev Tu-214, vrtulníky Mi-17 a nadzvukové bombardéry Tu-22 Backfire. Ve městě Nižněkamsk jsou závody na zpracování kaučuku a výrobu pneumatik, v Almeťjevsku zase sídlí ropný gigant Tatněft, v Jelabuze továrna na výrobu oblíbených hodinek Vostok.
Státní symboly
Ve státním znaku Tatarstánu se nachází mytický okřídlený bílý levhart (ak bars), s kruhovým štítem na boku. Kruhové pole, v němž je umístěn, symbolizuje slunce. Ve vnějším mezikruží je národní ornament a jméno státu. Okřídlený bílý levhart byl dávným božstvem plodnosti, ochráncem dětí a mláďat. Je nakročený pravou nohou a postavení jeho ocasu symbolizuje dobrou náladu a přátelství. Sedm per v jeho křídle symbolizuje jeho působnost na zemi i ve vzduchu. Vegetativní ornament a drobný tulipán v horní části lemu zosobňují probuzení jarní přírody a přeneseně také obrození Tatarstánu.
Neoficiální výklad symboliky státní vlajky je rovněž zajímavý – horní zelený pruh reprezentuje Tatary, potažmo muslimské obyvatelstvo, zatímco spodní červený pruh symbolizuje Rusy, respektive křesťany. Proužek bílé barvy symbolizuje mír a přátelství mezi oběma etniky.